Historie Sboru dobrovolných hasičů Luleč (1889 - 2009)

Kroniky SDH Luleč ke stažení (ulozto.cz)

V dobách dávno minulých byla preventivní ochrana proti požárům téměř nulová. V záznamech kronikářů jsou zaznamenány zajímavé požáry již v době švédských válek. V roce 1644 9. a 10. září švédská vojska zničila celou osadu vypálením. Tehdy také byl zničen do základu kostelík svatého Ducha na hoře zvané „Boží stoleček“. V roce 1823 dne 14. května v 7 hod. večer při velké bouři uhodil blesk do dřevěné šindelem pokryté věže kostela sv. Martina a celou ji zničil. Při požáru z hořící věže spadly 3 zvony a nejmenší zvon byl rozbit velkým. Dne 8. července 1828 v 10 hod. dopoledne vypukl požár u pana Františka Hlaváčka č. p. 91 z nepozornosti při pečení chleba. Shořelo celkem 19 usedlostí a 12 stodol. 8. ledna v roce 1832 při muzice „Hulánů“ vyhořela Lulečská obecní hospoda č. p. 88 a sousední dům p. Jiřího Paludy. 28. ledna oheň zničil dvě stáje p. Zmrzlé čp. Dne 1. dubna 1832 shořelo 6 domků vedle palírny čp. 108 a koncem měsíce ještě 4 domky na Kopečku. V roce 1833 29. srpna ve 3 hod. ráno vyhořela zájezdní hospoda zvaná „Jezovická“, shořelo veškeré zařízení – stáje, stodola i kovárna. Dne 5. července 1834 brzy ráno shořel poslední nejvýše postavený domek u lesa na Kopečku čp. 123 z nepozornosti při praní prádla. Jeden z požárů v Lulči stojí zvláště za připomenutí. Dne. 25. května 1841 o půl druhé odpoledne za velkého větru bylo zničeno 65 domů i s hospodářskými staveními. A příčina? Sluha dragounů střelil po vrabci z pušky, když seděl přiopilý pod doškovou střechou a tím zapálil střechu. V roce 1845 dne 30. září shořely na kopečku 3 domy. Na Manovsku vedle kostela dne 10. listopadu 1847 vyhořely 4 domy, které byly úmyslně založeny. Dne 8. května roku 1848 v ulici „Praha“ vyhořely 4 domy.

Požárů v Lulči bylo do roku 1889 mnohem více. Uvádíme jen malou část, které byly zaznamenány. Právě četnost požárů velkých rozměrů a nesmírné škody donutily tehdy naše obecní představenstvo k přemýšlení, aby organizovaně čelili tomuto zlu a tak z podnětu tehdejšího nadučitele pana Františka Balcárka byl na podzim roku 1889 založen nový spolek Sbor dobrovolných hasičů. Náš požární sbor patřil tehdy v r. 1889 mezi prvních 10 založených sborů na okrese Vyškov. O založení hasičského sboru se nejvíce zasloužil obecní výbor, v jehož čele stál pan Krais č. p. 85. Začátky činnosti byly velmi svízelné, začínalo se vlastními prostředky. Mnoha ctitelům a příznivcům se v tomto roce podařilo získat do pokladny 376 zlatých na zakoupení ruční dvoukolové stříkačky a dalšího nutného vybavení.

Za zmínku stojí to, že v následujícím roce se 22. února 1890 konala valná hromada založeného sboru, která byla v následujícím roce 1891 na valné hromadě prohlášena za neplatnou. Sbor dostal do vínku heslo: Vlasti k obraně – bližnímu k ochraně. Po založení spolku byla v krátké době za podpory obecního výboru z obecní pastoušky zbudována požární zbrojnice. Tím se mohla zakoupit kolová ruční pumpovací stříkačka tažená koňmi. Dále bylo zakoupeno 180 hadic. V témže čase probíhala akce oběžníkem, aby se z každého domu v Lulči jedna osoba přihlásila za přispívajícího člena zdejšího sboru. Od svého založení v roce 1889, až do roku 1908 konala jednota svoje výroční valné hromady, vždy 4. května v den svátku sv. Floriána patrona hasičů. Nesouhlas některých členů činných rozhodl na valné hromadě 5. března 1891 o novém výboru v čele se starostou Antonínem Koudelkou č. p. 8. Z důvodu nepřítomnosti předsedy, místopředsedy a jednatele schůzi zahájil nejstarší člen sboru p. František Čača za přítomnosti 26 členů činných a 5 členů přispívajících. Do sboru bylo přijato 5 nových členů přispívajících, vyloučeni za nekázeň při soutěži v Račicích 2 členové. Výbor jednohlasně zrušil usnesení z valné hromady konané 22. února 1890.

14. února 1892 bylo rozhodnuto, aby se z důvodu více místností uspořádala taneční zábava v pohostinství pana Martina Křivého č. p. 33. Pro větší informovanost členů byl odebírán spolkový časopis „Český hasič“. Za účast při požáru drnovského cukrovaru byla obdržena odměna 5 zlatých. Dne 17 července byla uspořádána hasičská slavnost u Libuše, kde členové předvedli svoje cvičení. Celkem bylo vybráno na vstupném 62 zlatých a 49 krejcarů. V roce 1893 bylo projednáno uspořádání taneční zábavy na obecní hospodě. Dle protokolu obecního úřadu je sbor povinen zaplatit půjčku, kterou si zapůjčil na zakoupení nové stříkačky. 12. března v 1 hod. v noci hořel Panský les. Dne 4. května, byl sbor přítomen ve velkém počtu hasičů při konání pobožnosti sv. Floriána a průvodu k soše sv. Floriána. Dále sbor likvidoval 30. května požár pivovarské lednice ve Vyškově, 24. června stoh slámy v Hlubočanech a 6. prosince požár rodinného domu v Drnovicích. Na zkoušku byly zavedeny na pět týdnů žnové hlídky po dobu sklizně obilí. Sbor čítal v roce 1893 28 činných a 29 přispívajících členů.

V roce 1894 je na výborové schůzi navržena a také schválena odměna členům, kteří svojí práci pro sbor konají. Navrženo též jmenování „Čestnými členy sboru“. 4. května se koná slavnost sv. Floriána a při té slavnosti pořádána zábava u Libuše. Na žádost sboru bylo obdrženo od zemského fondu 50 zlatých na vybavení techniky sboru. Dne 27. ledna byl uspořádán „Hasičský ples“ v hostinci pana Ferdinanda Indry. Výbor dne 21. dubna t. r. jmenoval pana Jana Zmrzlého č.p. 74 trubačem sboru. Pro větší informovanost se konaly tři členské schůze a valná hromada. V dalším roce 1895 se vyskytovaly v nočních hodinách výtržnosti a nepokoje. Výbor se usnáší konati noční hlídky k udržení nočního klidu. Na zakoupení 80 metrů hadic dojednána půjčka u habrovanské záložky v částce 140 zlatých. Rok 1896 končil účastí při požáru. Dne 25. 12. 1896 vyhořel mlýn pana Huberta Němce v Tučapech. Odměnou za dobrou práci při hašení byl dar 20 zlatých. Na valné hromadě se bez udání důvodů vzdává své funkce starosta p. Antonín Koudelka. Tím se činnost sboru oslabila. V roce 1897 je činnost minimální. Je to zapříčiněno samotnými členy výboru a celého sboru, neboť není v rozhodování jednota a řeší se často osobní záležitosti. Proběhly jen dvě výborové schůze a valná hromada.

Valná hromada dne 4. května 1898 na svátek sv. Floriána stmelila práci sboru za vedení nového starosty Jana Kraise č.p. 85. Obecním výborem bylo schváleno, aby byl při veřejných zábavách z každé vstupenky obnos 5 krejcarů věnován na požární sbor. V tomto roce byla vytvořena nová hasičská župa okresu Vyškovského s číslem 36 a dne 6. února byl ve Vyškově ustanoven župní výbor. Prvním župním starostou se stal náčelník lulečského sboru p. Jan Bezděk č. p. 44. Pro tuto funkci odstoupil z funkce náčelníka sboru. Během roku se uskutečnily třikrát výborová schůze a jedna valná hromada, třikrát cvičení se stříkačkou a řadová cvičení. Dne 10. května vyhořela stodola p. Františka Pospíšila č. p. 49. Dne 10. června v 17 hod. sbor zasahoval u požáru domu p. Jana Zmrzlého č. p. 35 a stodoly p. Kašpara Zemana. Dne 19. září shořel chlév p. Josefa Vávry a strážní domek. Další účast u ohně v Nosálovicích a 2x v Nemojanech. V jubilejním roce 1899 čítá sbor 25 členů činných. Jako v minulých letech šel náš sbor v den sv. Floriána do kostela a odpoledne učinil procházkové cvičení do Račic. V tomto roce se odbyli tři cvičení se stříkačkou. V pokladně zůstatek 47 zlatých a 9 krejcarů, příjmy činily 202 zlatých a 29 krejcarů, vydání 155 zlatých a 20 krejcarů. Zakoupena nová hasičská trubka. Na všeobecnou žádost členů byly opraveny všechny přilby.

... pokračování příště